Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

KONTAKTY

Obchod U Dobráka
Česká ul. 17/49
370 01 České Budějovice
tel: +420 725 505 617
napište nám
Otevírací doba kamenné prodejny:
pondělí - pátek 7:30 - 17:00, sobota 7:30 - 11:00

O NÁS » Proč jídlo z blízka
Proč jídlo z blízka

 

Mít čerstvou zeleninu a ovoce v kteroukoliv roční dobu - to je dnes poměrně běžné (a děti už pomalu přestávají chápat pohádku o Marušce a 12 měsíčkách). Globalizace v oblasti obchodu s potravinami přináší pohodlí pro konzumenty, ale nese s sebou také spousty nepříjemností a paradoxů, které si ne vždy plně uvědomujeme:

  • nadměrné cestování po celé zeměkouli

  • poškození životního prostředí kvůli praktikám intenzivního zemědělství

  • vylidňování venkova a ztrátu hodnoty venkovského života

  • nesmyslné utrácení našich peněz.

 

Dovozy a vývozy potravin

Už jste se někdy pozastavili nad tím, že Česká republika některé základní potraviny dováží ze státu, kam tytéž komodity zároveň vyváží?

 

Příkladem mohou být vejce či mléko. Například na Slovensko jsme v roce 2001 vyvezli 18,9 miliónů kusů vajec, a v tom samém roce jsme jich ze Slovenska přivezli 15,2 miliónů kusů. V roce 2005 jsme na Slovensko vyvezli 76,9 tisíc tun mléka, a dovoz činil 60 tisíc tun. (Zdroj: Český statistický úřad)

 

Po našich silnicích tak projela vpodstatě zbytečně spousta těžkých nákladních aut. A to je Slovensko ještě poměrně blízko co se týká najetých kilometrů. Dovoz a vývoz potravin probíhá i do mnohem vzdálenějších míst a používá se k němu i letadlová doprava.

 

Na druhou stranu můžeme sledovat tento "křížový" dovoz a vývoz i rámci naší republiky. V jižních Čechách koupíte mléko z různých krajů ČR, a to "jihočeské" zůstává díky konkurenčnímu boji nejdražším (ostatní mlékárny jdou raději s cenou dolů, aby tu mléko prodaly).

Je možné místní ekonominku měřit? aneb Lokální multiplikátor

 

Na měření místní ekonomiky existuje jednoduchý ukazatel: tzv. lokální multiplikátor. Umožňuje obecnímu úřadu, obchodu, podniku nebo neziskové organizaci vypočítat, jakou roli hrají v místní ekonomice. Ať už pracujete v kterékoliv organizaci, můžete si změřit, kolik vašich výdajů zůstane v místní ekonomice a kolik jich odteče nenávratně pryč. Na základě výsledků pak můžete svoje aktivity upravit tak, aby více prospívaly místu a regionu, kde žijete. Lokální multiplikátor sleduje koloběh peněz v místě či regionu. Čím víckrát se peníze „otočí“ ve vaší obci, tím více bohatství přinesou všem jejím obyvatelům. Vaše útrata je příjmem někoho jiného, jeho útrata je zase příjmem někoho dalšího atd. Je obtížné zkoumat tok peněz dále než do tří „otočení“ – proto se lokální multiplikátor označuje zkratkou LM3.

 

S myšlenkou multiplikátoru přišel ve 20. letech minulého století slavný anglický ekonom John Maynard Keynes. Původně byl multiplikátor využíván ke studiu národní ekonomiky, např. vlivu vládních výdajů. Londýnská organizace NEF (Nadace pro novou ekonomiku) multiplikátor upravila tak, aby se dal používat pro sledování role malé organizace, podniku nebo obce v místní ekonomice. LM3 nenabízí nějakou přesnou hodnotu ale spíše informaci o koloběhu peněz.

 

Příklad srovnání dvou vesnic:

 

lm3

 

V Lokální Lhotě vidíme mnohem větší LM3, tzn. větší sílu místní ekonomiky a schopnost udržet peníze uvnitř. Naproti tomu v Globální Lhotě peníze rychle "odtékají" mimo místní ekonomiku a nepřinášejí další bohatství - LM3 je relativně nízký.

 

Výzkumem LM3 se v ČR zabývá Trast pro ekonomiku a společnost – www.thinktank.cz. Více informací v angličtině též na www.neweconomics.org.

 

Zdroj: ROSA, o.p.s. (www.rosacb.cz)